Jak probíhá výroba dubové spárovky

Všechno začíná výběrem špičkového dřeva. Bez něj se nedá dobrá deska vůbec vyrobit. Dřevo musí být ze zdravých lesů, na což dneska existují přísné certifikační procesy (100% FSC), dobře pokácené (pouze v zimě, kdy je ve stromech nejméně mízy), dobře odležené (2-3 roky na vzdušné vlhkosti) a dobře dosušené (na 8-12% vlhkosti).

Ze surových fošen vyřežeme všechno, co do dobré desky prostě nepatří – středové části kmene (které mají tendence se šíleně kroutit v čase), bělové okraje (nevyzrálé dřevo) a různé praskliny a vady, které by se mohly v budoucnu šířit.

Pak následuje hoblování, které z vyřezaného a pořád dost křivého kusu dřeva udělá na chlup přesnou, pravoúhlou lamelu.

Ohoblované lamely vyskládáme vedle sebe, dokud nenajdeme oku líbivou skladbu suků, při dodržení tradičních truhlářských pravidel pro lepení spárovky. Jak máme skladbu, vyznačíme si jí tužkou a jdeme lepit. Pak už je to sranda.

Lamely napatláme lepidlem (čím víc, tím líp) a pevně sevřeme na našem rovném lepícím stole (pro technické fanatiky – je to na desetinu přesný, 3D svařovací stůl Siegmund s trochu české vynalézavosti).

A pokud jsme to doteď dělali všechno správně, čeká nás pohodový finiš. Zbrousíme zaschlé lepidlo, vytmelíme suky a desku zegalizujeme (strojně zbrousíme do roviny na finální tloušťku). Tím je výroba surové spárovky u konce.

Pro dokončení desky zařízneme surovou spárovku na požadovaný rozměr, zaoblíme hrany a ještě jednou přebrousíme jemným brusem. Potom následují nátěry, finální kontrola a balení.